Centrum Petra Havlíčka - zdravý životní styl

Co je to vlastně ta metoda Neurofeedback?

Původně je to metoda, při které se s pomocí přístrojové techniky ovlivňovala činnost mozku. Vznikla zásluhou podrobného výzkumu chování amerických kosmonautů při NASA již v 60. letech minulého století při vesmírných letech. Tito výborní vojenští piloti, kteří absolvovali další náročné výcviky, byli nějaký čas ve vesmíru, se někdy začali chovat zcela nečekaně, neuměli se například srovnat s potížemi, které jinak běžně řešili při pilotování vojenských letadel, ale v kosmických podmínkách „jim to tak dobře nešlo“. Objevovala se u nich takzvaná ponorková nemoc, byli nedůtkliví, agresivní či náladoví. Zkrátka relativně rychle se u některých z nich objevovalo těžko zvladatelné stresové chování. Bylo to mimo jiné způsobené reakcí na minimální množství toxického raketového paliva, které se dostalo při letech Apollo do obyvatelného modulu, a u kosmonautů to vyvolávalo nečekané psychické stavy, ale ne u všech.

Touto metodou se jim pomáhalo tento stres racionálně lépe překonat. Kladl se důraz na změnu nastavení racionálního vnímání a zpracovávání stresových situací, což se projevilo i tím, že reakce na mírně toxické pracovní prostředí byla vyrovnanější a stoupnul práh odolnosti vůči stresu.

No dobře, jak jsme my obyčejně nastaveni v rámci naší odolnosti vůči stresu?

Pokud se cokoli učíme, ať je to třeba cizí jazyk, matematiku nebo cestu do práce, popřípadě si máme zapamatovat, co máme nakoupit, potřebujeme si toto napřed uložit do krátkodobé nebo střednědobé paměti. Až dalším ověřováním pravdivých skutečností vše podstatné přesouváme do dlouhodobé paměti. To však znamená, že budeme dávat význam tomu, abychom si přesně a správně zapamatovali, co máme udělat, nebo co jsme si naučili a uměli to pak i využívat. Pokud budeme však klást větší význam stresu z toho, co máme udělat, řešíme jako prvotní právě stres z činnosti a ne to, co máme udělat. Tomuto se říká funkční deficit. Mozek je neurologicky v pořádku, ale nefunguje tak, jak by neměl.

Je to i proto, že přijímáme mnoho informací a nevíme, která je pro nás skutečně ta důležitá a správná. Mozek tedy potřebuje ověření, že informace, kterou si má zapamatovat a bude využívat v praxi, je správná. Navíc potřebuje, aby tato informace byla jednoduchá a přicházelo rychle ověření, že myslíme či vnímáme správně a máme důvod si souvislosti pamatovat.

Uvedu příklad: Dítě píše písemku. A do vrácení této písemky neví, kolik chyb a kde je způsobil, vše navíc trvá dlouho – od napsání písemky do vrácení opravené písemky i několik dní, a to je pro proces učení špatně.

Navíc má dítě podtržené chyby a nemá označené správné odpovědi. Takže se učíme především vyhýbání se chybám a ne zapamatováním si kladných odpovědí a kladných situací. A tak dochází k stresovému učení se, které je spojené s vyhýbáním se chybám, k jejich stresovému zapamatování. Jára CIMRMAN by řekl, že to je „Fixace úlekem“.

Pak slyšíme nářky typu: „Měl jsem všechno správně a pouze jednu chybu a dostal jsem dvojku“. Tento přístup je v procesu učení zcela špatný. Neposilujeme ve školách správné odpovědi, ale uvědomění si chyb. A dítě je z toho samozřejmě ve stresu. A tento přístup přetrvává až do dospělosti a my pak takto vychováváme i vlastní děti. To se ale pak projevuje i ve sportovních výkonech a v soukromém životě.

Byli jsme od raného dětství naučeni, že chyby nesmí dělat, na chyby jsme upozorňováni, řídíme se tím, že se chybám vyhýbáme a nehledáme tvořivé cesty řešení problémů. V důsledku toho máme obavy dělat něco nového, neověřeného, protože „Co kdyby tam byla chyba, za kterou bychom pak pykali?“ A přijímáme takzvaně „úřednický životní styl“.

Tak co s tím můžeme udělat?

V prvé řadě naší metodou měníme zažitý proces učení se novým věcem. Jednak s pomocí počítačového vyhodnocení mozkové činnosti ve zlomku vteřiny uslyšíme či uvidíme, že mozek pracuje správně. K tomu potřebujeme dvě základní podmínky:

1. Jednoduché sdělení
2. Rychlost sdělení, že správně uvažujeme.

Obě dvě podmínky technika EEG Biofeedback splňuje.

První podmínkou je jednoduché sdělení – pípnutí. Toto je signál, kterým dostáváme informaci, že náš mozek pracuje dobře, nebo alespoň lépe, než dříve. Jsme tedy na cestě k zlepšení mozkové činnosti. Mozek přirozeně vnímá a pamatuje si, že je na správné cestě k uvolněnému přijímání a zpracováváním informací. Je to forma pochvaly, že se nám to daří.

Druhou podmínkou je rychlost sdělení, která je také splněna, protože pokud mozek správně reaguje, ve zlomku sekundy se ozve výše zmíněné pípnutí, které nás informuje, že myslíme dobře a tímto se proces učení významně zrychlí, protože prakticky není žádná prodleva mezi činností mozku a informací, že takto má ve skutečnosti správně myslet. Tím se významně zvýší schopnost se učit a zapamatovat nové myšlenkové vzorce.

Uvedu příklad:
Pokud cvičíte psa aportování, okamžitě po splnění úkolu dostane pochvalu v podobě pohlazení nebo malého pamlsku. Na rychlé odpovědi, /v našem případě ťuknutí, které se ozve v reproduktoru/ která potvrzuje správnost našeho myšlení, nejvíce záleží. Na rychlosti potvrzení správného myšlení a cítění je tedy založená naše terapie.

Skutečně je to tak jednoduché?

Tak jednoduché to skutečně je. Je to pozitivní a rychlá forma učení. Takto se navozuje správné zpracovávání všech množných informací. V podstatě dochází k procesu učení se zpracovávání jednoduchých informací rychlým způsobem, ve kterém se využívají dvě výhody této metody: pochvala za správný výkon a rychlost této informace.

Dobře, ale učení se je jedna věc, ale jak to můžeme využít v našem Centru?

Je velmi důležité si uvědomit, pro koho tato metoda byla vyvinuta. Pro piloty, kosmonauty, později byla aplikovaná na sportovcích na zvýšení jejich sportovních výkonů, vojácích atd. Tedy u lidí, kteří byli relativně dobře psychicky připraveni snášet stres a byli trénovaní k tom, aby zvládali psycho-emoční stres. U nich se tedy nepředpokládalo, že budou významně trpět úzkostmi či budou psychicky labilní. Pokud by se toto u nich projevovalo, do tréninkového programu pro kosmonauty by se vůbec nedostali, protože by dávno neuspěli ani jako piloti vojenských letadel. Tato metoda práce s mozkovou činností se u nás obvykle jmenuje EEG Biofeedback. Možná oprávněně, ale je to do určité míry jednostranné využití této metody. Protože se opomíjí emoční nastavení člověka, které je skutečným zdrojem psycho - emočního stresu, který pak mozek zbytečně zpracovává. My se za těchto okolností nevěnujeme procesu učení se novým věcem, ale procesu vyhýbání se starým stresovým podnětům, které máme uložené v našem nevědomí.

Pokud tedy nepracujeme s odstraňováním psycho - emočního stresu, účinky EEG Biofeedback tréninku jsou někdy málo významné. Pracovalo se převážně s logickým zpracováváním informací a ne s tím, co ve skutečnosti bránilo soustředění a kvalitnímu zpracovávání informací. Není to tedy pouze snížená schopnost mozku se soustředit z důvodu chyby zpracovávání dat samotným mozkem, ale spíše přehlcením mozku daty, které se váží na strach, úzkosti a obavy. Tyto pak zahltí mozek a člověk přirozeně zpracovává napřed emoční informace, které se vážou na jeho ohrožení, a pak teprve zpracovává racionální informace. A toto potřebujeme změnit, protože psycho- emoční stres narušuje náš životní styl, životní spokojenost a koneckonců způsobuje i poruchy v příjmu potravy, se kterými se v našem centru často setkáváme.

Z tohoto důvodu klademe prvotní důraz na zbavení se psycho - emočního stresu, který nám brání v objektivním analýze a syntéze informací. Až pak řešíme případné potíže, které souvisí především s poruchou mozkové činnosti, která je ovlivněna oslabenou činností samotnou chybou či nemocí, která oslabila činnost mozkovou činnost v samotné mozkové kůře. /například úraz hlavy/.

Pro odlišení metodologických postupů nepoužíváme název EEG Biofeedback, ale Neurofeedback. To proto, že pracujeme i s jinými informacemi, než jen s těmi, které vznikají v mozku, ale se s informacemi, které se váží i na jiné orgány, které vedou emoční vzruchy do mozku z našeho organismu. Mozek sice emoce zpracovává, analyzuje a syntetizuje, ale negeneruje. Přece nemilujeme z celého mozku, ale z celého srdce, že? Takže neopomíjíme vliv emocí na zpracování informací, ale naopak, klademe je na první místo v případě, kdy není známé nějaké poškození mozku. A výsledky se zákonitě velmi rychle dostaví.

Ostatně Barry Sterman, Ph.D. který je emeritním profesorem na UCLA, je mimo jiné světově uznávaným odborníkem na neurostimulaci, se významně zasloužil o vývoj Neurofeedbacku, sám tuto metodu „EEG Biofeedback“ vůbec nenazývá, ale správně používá termín Kvantitativní Neurofeedback. Pro zjednodušení však používám název Neurofeedback.

Protože pracujeme i s emocemi, které je třeba změnit tak, aby nám nebránily nejen nově myslet, ale i nově prožívat, cítit a vyžadovat své opravdové vlastní potřeby, dosahujeme kvalitativně i kvantitativně velmi kvalitních výsledků.

Když omezíme psycho-emoční stres, který je způsobený vlastím záporným prožíváním přítomných i minulých a budoucích událostí, budeme mít racionálně významně méně co řešit. Vytvářením umělých postojů typu: „Co by kdyby“ se dostáváme do zbytečné životní křeče, nastavíme zcela jinou kvalitu života. A o to nám ve skutečnosti jde.

Pokud v ní jsme, tělo se brání tím, že si ponechává energetické rezervy na horší časy. To se projevuje nejen tím, že přestane hubnout, byť dodržuje všechna pravidla. Mnohdy naopak, bude mít tendenci zpochybňovat význam Tebou nastavených jídelníčků a cvičení. Často se vrátí do starých, již vyjetých kolejí, protože ty mu dávají jistotu, nemá tolik stresu z životních situací, protože najezený člověk rovná se spokojený člověk a na váhu a do zrcadla se raději nedívá.

V tom máš zcela pravdu. U mnohých lidí není problém dodržování zásad zdravého životního stylu problémem, pokud mají na změnu životního stylu a jeho dodržování čas a nejsou tedy ve stresu. Tato metoda je skutečně tak účinná?

Určitě je. Mám 15 let praxe s touto metodou v Olomouci a důrazem na změnu emočního prožívání dosahuji významných změn v rámci nastavení kvalitního životního tylu a tím dochází i k zvýšené motivaci se učit nové věci a vydržet u nich co nejdéle. Tom se týká i procesu učení u dětí. Mám řadu případů, kdy děti, které měly závažné potíže s učením, a vystudovali nejen střední, ale i vysokou školu a porucha učení byla nejen odstraněna tím, že mozek, lépe zpracovával informace. Stoupla u nich sebejistota, motivace něco dosáhnout a v neposlední řadě začaly být oblíbené ve škole, založily kvalitní rodiny a tito lidé se stali dobrými rodiči.

Jak Tvoje terapeutická hodina probíhá?

Během první hodiny každého seznámím se stručnou historií metody a v čem se liší naše metoda Neurofeedback před obvyklou metodou EEG Biofeedback. Pak napojím klienta na přístroj pomocí elektrod a řeknu mu, co jej aktuálně trápí, popřípadě kde má výhody ve zpracovávání informací - udělám stručnou analýzu jeho psycho-emočního stavu a navrhnu možnosti řešení. Navrhnu počet terapeutických hodin, a jak budou probíhat. Pravidelná setkání jsou jednou až dvakrát týdně jednu terapeutickou hodinu.

Nové je zde především to, že na průběhu jednotlivých pracovních napětí na jednotlivých mozkových rytmech analyzuji, jak člověk zpracovává informace/ neuvádím, že manžel či manželka …./, ale že má problém v určité oblasti zpracovávání a ukládání psycho-emočního stresu, a co se s tím dá v rámci naší terapie dělat.

Uvedu příklad: Klient si zabírá velmi silně negativní emoční souvislosti, jeho emotivita velmi silně souvisí z úzkostmi, které neřeší, neumí mít logický nadhled a odstup od potíží, které jej trápí, má svůj mikrosvět, který je založen na přemítání nad chybami, které byly, jsou a mohou být atd. Na základě analýzy stanovím terapeutické řešení a každý klient si v úvodní hodině terapii vyzkouší a již během prvního terapeutického uvidí, zdali tato terapie je pro něj vhodná. A po osobní zkušenosti se rozhodne, zdali mu tato terapie vyhovuje.

Kolik hodin terapie Neurofeedback běžně doporučuješ?

Počet hodin v případě běžných potíží se pohybuje do 15 hodin a velmi zřídka přesáhne 20 hodin. Je to proto, že pracujeme nejen s následky, ale i s příčinami potíží, které jsou spojené s učením se. Proto počet terapeutických sezení oproti zvyklostem klesá často na polovinu.

Je třeba dodat, že kouzelné na této terapii je především to, že okamžitě vidím, že klient je unavený, na něco negativního myslí, nebo dochází k zlepšení jeho schopnosti se učit. Já jako psycholog jsem po celou dobu terapeutického sezení s klientem a je - li to zapotřebí, motivuji a směruji klienta k rychlým výsledkům našeho společného úsilí.

Takže komu tuto terapii doporučuješ?

V podstatě všem, protože každý má svoje osobní „traumátka“ a mým cílem není, aby zde člověk byl až když je zle a aby absolvoval co nejvíce terapeutických sezení. Jsem rád, když dojde k rychlé nápravě potíží. Je nutné přistupovat k problémům včas. Dávám důraz na prevenci před požárem, než před hašením požáru. Proto mnohdy stačí již deset terapeutických sezení a dochází k zlepšení tak významnému, že klient nachází ztracenou radost ze života, je úspěšnější v pracovním i osobním životě. Stává se, že tato metoda velmi rychle pomůže zachránit před rozpadem rodiny, ztrátou zaměstnání, před únikem k alkoholu, nespavostí a dalšími potížemi, se kterými bojuje plno lidí okolo nás a neví, jak lehce si mohou pomoci. Je třeba jen začít na sobě pracovat. Nemusím se na nic ptát, nemusíme vést sáhodlouhé diskuse. Terapie jde velmi rychle za cílem uspět směrem k řešení potíží a potíže nenecháváme takzvaně „vyhnívat“. Je to ztráta času pro všechny. A dnes v této uspěchané době je zapotřebí řešit problémy efektivně.

Děkuji za rozhovor.

I já moc děkuji za možnost pracovat ve Vašem Centru.